Školní řád

ŠKOLNÍ ŘÁD


A Školní řád - obsah
 


1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků se zaměstnanci ve škole

1.1. Práva žáků ve škole
1.2. Povinnosti žáků ve škole
1.3. Práva zákonných zástupců žáků školy
1.4. Povinnosti zákonných zástupců žáků školy
1.5. Vztahy žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1. Docházka do školy
2.2. Pravidla vnitřního režimu
               2.2.1. Příchod do školy
               2.2.2. Vyučování
               2.2.3. Přestávky
               2.2.4. Konec vyučování
               2.2.5. Různé

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

3.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
3.2. Ochrana před sociálně patologickými jevy


4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

B.) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – obsah


1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání
1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně a kritéria hodnocení prospěchu
         3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
         3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
         3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
3.2  Stupně hodnocení chování

3.2.1 Kritéria ukládání výchovných opatření 


4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií


5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace


6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška
7.2 Opravná zkouška


8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami


9. Přílohy


9. 1 Řád školní jídelny

9.2 Řád školní družiny

9.3 Řád školního klubu

9.4 Metodický pokyn pro plnění klasifikačních a jiných náležitostí při výuce 7/2011



Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy


1.1. Práva žáků ve škole

Žáci mají právo:

1. Na vzdělávání a školské služby podle školského zákona a školního vzdělávacího programu.

2. Na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností, jedná-li se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo žáky nadané mají právo  na speciální  péči v rámci možností školy.

3. Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

4. Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich  voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat.

5. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž vyjádření žáka musí být věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo ředitelce školy.

6. Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona a školního vzdělávacího programu.

7. Na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku.

8. Na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy (na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před  kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami).

9. Na svobodu pohybu v určených  školních prostorách

10. Na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny.

11. Na volný čas, přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku.

12. Na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj, jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., má právo požádat o pomoc či  radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu.


1.2. Povinnosti žáků ve škole

Žáci mají povinnost:

1. Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat.

2. Účastnit se nepovinných předmětů, na které se přihlásili, odhlásit se může vždy na konci pololetí.

3. Dodržovat školní řád,  předpisy a ustanovení k bezpečnosti a ochraně zdraví, požární  ochraně, se kterými byli seznámeni.

4. Plnit pokyny zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

5. Vyjadřují-li své mínění a názory, činit tak mohou, ale vždy slušným způsobem.

6. Žák je povinen dodržovat pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci školy a ostatními žáky školy.

7. Žáci zdraví všechny dospělé osoby v budově školy (zaměstnance školy a jiné dospělé osoby).

8. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy,  školského zařízení a ostatním žákům se vždy považují za závažně zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem.

9. Nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.

10. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

11. Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost. Ve výjimečných případech může být tato cennost dána do úschovy vyučujícímu, který po dohodnutou dobu zajistí její bezpečnost. Pokud žák zjistí ztrátu či  poškození  osobní věci, okamžitě ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu nebo učiteli, který koná dohled a také třídnímu učiteli.

12. Žák zachovává čistotu ve škole i v jejím okolí.

13. V budově školy není dovoleno nosit pokrývku hlavy, jelikož to odporuje pravidlům slušného chování, její použití je možné jen ze zdravotních nebo náboženských důvodů.

14. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval  pověst školy.

15. V době mimo vyučování je žákům zakázán vstup do budovy školy, výjimkou jsou pouze žáci, kteří navštěvují kroužky ŠK, ŠD.

16. Po celou dobu přítomnosti ve škole musí mít žák vypnutý zvuk mobilního telefonu. Výjimku tvoří použití mobilu po domluvě s vyučujícím pro mimořádné situace. Na akcích pořádaných mimo školu se používání mobilu řídí dle pokynů vyučujícího.

17. Žákům není dovoleno v prostorách školy a na školních akcích pořizovat fotografie, audio či video nahrávky a dále je rozšiřovat bez souhlasu zachycených osob. Toto bude považováno za závažné porušení školního řádu a narušení osobních práv člověka.


1.3. Práva zákonných zástupců žáků školy

Zákonní zástupci žáků školy mají právo:

1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte.

2. Volit a být voleni do školské rady.

3. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí.

4. Aby jejich vyjádřením byla věnována pozornost.

5. Na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu.

6. Požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

7. Zákonní zástupci mají právo, aby s nimi bylo jednáno ze strany zaměstnanců školy v souladu s dobrými mravy a společenským chováním.


1.4. Povinnosti zákonných zástupců žáků školy

Zákonní zástupci žáků školy mají povinnost:

1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.

2. Zajímat se o výsledky vzdělávání a chování svého dítěte.

3. Spolupracovat se školou a řešit případné problémy, které se v průběhu vzdělávání vyskytnou.

4. Na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, s ostatními pedagogy na základě konzultace termínu schůzky.

5. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných  závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

6. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

7. Oznamovat škole a školskému zařízení údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které  jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.

8. Zákonní zástupci mají povinnost jednat se zaměstnanci školy v souladu s dobrými  mravy a společenským chováním.

1.5. Vztahy žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

1. Mezi zaměstnanci školy, žáky a zákonnými zástupci panuje vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost.

2. Pedagogičtí pracovníci podávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

3. Všichni zaměstnanci školy mají povinnost chránit žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, jiným zneužíváním či informacemi pro ně nevhodným.

4. Učitelé se nebudou vměšovat do soukromí žáků a jejich zákonných zástupců.

5. Zjistí-li pedagog, že dítě je týráno, krutě trestáno, vystavováno vlivům ohrožujícím jeho zdravý vývoj nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se spolu s ředitelkou školy s orgány na pomoc dítěte.

6. Informace, které zákonný zástupce poskytne do školní matriky, nebo jiné důležité příp. citlivé informace o žákovi jsou důvěrné a podléhají zákonu č.101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

7. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zástupce žáka k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se výchovy a vzdělávání žáka, konzultuje s ním termín schůzky.

8. Žáci zdraví v budově i na školních akcích zaměstnance školy slušným a srozumitelným pozdravem. Zaměstnanec školy žákovi na pozdrav odpoví.

9. Mezi zaměstnanci školy, žáky a zákonnými zástupci panuje vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost.

10. Nevhodného chování žáků namířené vůči zaměstnancům školy bude důvodem k udělení kázeňského opatření.

11. Zvlášť hrubé chování a úmyslný fyzický útok žáka vůči zaměstnancům školy je považováno za závažné porušení školního řádu, za něž může být žák vyloučen ze školy, má-li splněnou povinnou školní docházku.




2.  Provoz a vnitřní režim školy

2.1. Docházka do školy


1. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin


2. Vyučující zaznamená vždy na začátku každé vyučovací hodiny aktuální absenci žáků.


3. Školní docházku eviduje třídní učitel.


4. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.


5. Zákonný zástupce žáka je povinen do 3 dnů od počátku nepřítomnosti doložit důvody nepřítomnosti žáka (lékařské potvrzení, úřední doklad – v odůvodněných případech), případně prosté písemné vyjádření zákonným zástupcem.


6. Lékařské vyšetření obvykle není důvodem k celodenní absenci žáka.


7. Neomluvená absence bude řešena v souladu s klasifikačním řádem.


8. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.


9. Zákonný zástupce je povinen oznámit začátek nenadálé nepřítomnosti neprodleně e.mail, sms, telefonicky, formulářem na webu).


10. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu hodiny, z níž odchází. Zákonní zástupci si žáka v průběhu vyučování vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění předem.


11. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři  pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti  se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.


12. Základní škola (obvykle třídní učitel po projednání s ředitelkou školy) si může ve výjimečných případech nechat doložit nepřítomnost žáka ošetřujícím lékařem žáka.


13. V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka se ředitelka školy obrátí na zákonného zástupce žáka nebo požádá o spolupráci příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí.


14. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě  žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
-  jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu
-  jeden až dva  dny – třídní učitel
-  více než dva dny – ředitelka školy na základě písemné žádosti rodičů

Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na základě písemné žádosti zákonného zástupce může ředitelka školy umožnit nepřítomnost uvolněného žáka v první a poslední vyučovací hodině.Záložka


2.2. Pravidla vnitřního režimu

2.2.1. Příchod do školy

1. Před otevřením školní budovy čekají žáci ukázněně před školou.

2. Budova školy se otevírá v 7.40 hod.

3. Žáci nastupují do školy 15 min. před začátkem vyučování. Vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do vhodné obuvi a odloží svrchní oděvy. Žáci, kteří jsou pozváni vyučujícími na různou činnost, která začíná dříve než výuka podle rozvrhu hodin, vstupují do budovy pod dohledem školníka a čekají ve vestibulu na vyučujícího. Dozor nad  nimi dále koná a odvádí je příslušný vyučující.

4. Dohled ve vestibulu a šatnách od 7.40 hod do 8.00 hod koná školník, který vchod uzamyká v 8.00 hod.

5. Při pozdějším příchodu do školy zazvoní žák na elektronický vchodový telefon číslo sekretariátu školy nebo zástupci ředitelky.

6. Žáci, kteří přijíždějí do školy na kole, kola uloží do stojanů před školou a zajistí je proti krádeži.

7. V oděvech odložených v šatnách si žáci nenechávají žádné cenné věci a peníze.

2.2.2. Vyučování

1. Vyučování začíná v 8.00 hod.

2. Časové rozvržení vyučovacích hodin je stanoveno platným rozvrhem hodin v daném školním roce.

3. Vstoupí-li do třídy dospělá osoba, pozdraví žáci povstáním.

4. Pokud některá třída odchází dopoledne mimo budovu, zajistí vyučující uzamknutí třídy a oznámí místo a účel odchodu žáků (netýká se Tv, Pč apod.).

5. Žák je povinen nosit do školy učebnice a školní potřeby dle rozvrhu a pokynů učitele.

6. Zapomínání pomůcek a úkolů se hodnotí jako neplnění povinností  vyplývajících ze školního řádu. Při zapomenutí se musí žák omluvit na začátku vyučovací hodiny.

7. Ve zvláštních případech na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka poskytne škola papírovou žákovskou knížku. V tomto případě má žák povinnost ji s sebou pravidelně nosit.

8. Vyučovací hodiny nesmí být narušovány nekázní žáků.

9. Během vyučování mají žáci i vyučující vypnuté mobilní telefony.

10. Má-li žák v průběhu vyučování volnou hodinu, má  možnost účastnit  se aktivit z nabídky programu školního klubu.

11. Učitel má povinnost zapsat číslo hodiny, téma hodiny a absenci žáků do elektronické třídní knihy v dané vyučovací hodině.

2.2.3. Přestávky

1. Časová rozpis přestávek je stanoven platným rozvrhem přestávek v daném školním roce.

2. O přestávkách žáci neběhají, nevstupují do cizích tříd, pohybují se v určených prostorech, obvykle na patře své třídy, chovají se dle pokynů dohlížejícího zaměstnance.

3. Přichází-li žáci do jiné učebny, zajistí pořádek v učebně, kterou opouštějí a přesunou se před učebnu v době přestávky. Do jiné učebny vstupují jen pod dozorem vyučujícího.

4. V době pěkného počasí mohou žáci trávit přestávky v atriu školy.

5. Na WC se zdržují pouze po dobu nezbytně nutnou.

6. Dohled nad žáky o přestávkách zajišťuje pedagogický pracovník nebo jiný zletilý zaměstnanec školy, který byl o výkonu dohledu řádně poučen.

7. Přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním jsou žáci povinni trávit ve školním klubu.

2.2.4. Konec vyučování

1. Za pořádek ve třídě po skončení vyučování zodpovídá služba a vyučující poslední hodiny (ve třídě budou vyrovnané lavice, zvednuté židle, zavřená okna, smazaná tabule), vypnutá světla či jiné elektrické spotřebiče.

2. Po skončení vyučování odvede učitel všechny žáky do šatny, dohlédne na uložení aktovek a poté je odvede do školní jídelny. Žáci, kteří se nestravují, odcházejí domů a nezdržují se zbytečně v šatně.

3. Vyučující poslední vyučující hodiny odpovídá za bezpečnost žáků do jejich odchodu do školní jídelny nebo do šatny u těch žáků, kteří nechodí na obědy do školní jídelny.

2.2.5. Různé

1. Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za  čistě umytou a utřenou tabuli v  průběhu dne a týdne, dále zodpovídá za zamykání třídy.

2. Do kabinetů, sborovny, ředitelny a kanceláře vstupují žáci po zaklepání, jsou-li k tomu  vyzváni.

3. Nalezené věci se odevzdávají panu školníkovi, do kanceláře školy nebo do ředitelny

4. Přílohou školního řádu je vnitřní předpis VP 3/2014 o užívání elektronické žákovské knížky.

5. Zákonní zástupci a další osoby při vstupu do budovy školy jsou povinny ohlásit cíl své návštěvy ve vrátnici školy.



Záložka

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí


3.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků


1. Žáci jsou povinni přezouvat se do vhodné a bezpečné obuvi se světlou podrážkou a pevnou patou, dbát na  hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.


2. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.


3. Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.

4. Do tělocvičny vstupují žáci po přezutí do vhodné sportovní obuvi  se světlou podrážkou.

5. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele, otevírat velká křídla oken vyjma spodních ventilačních oken.

6. V odborných učebnách se žáci i vyučující řídí pravidly řádu odborných  učeben.

7. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy a do sešitů žáků. Řády odborných učeben tvoří

přílohu školního řádu.


8. Do školy je zakázáno vnášet věci a látky ohrožující bezpečnost a zdraví (ostré předměty, zápalné a výbušné látky, zbraně).


9. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.


10. Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel,  který žáky seznámí se všemi pravidly tohoto školního řádu.

11. Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní  budovu (jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení,  brigády, plavecké výcviky) provede organizátor akce a zapíše do třídní knihy. Seznámení se všemi pravidly  chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků provede třídní

učitel nebo ten, kdo bude  nad dětmi vykonávat dohled.

12. Při výuce v tělocvičně, dílnách na pozemcích, v laboratořích zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborných učeben. Vyučující daného předmětu jsou povinni  s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit i žáky, kteří na první hodině chyběli. O poučení žáků provede záznam do třídní knihy i do sešitů žáků v příslušném předmětu. Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního řádu školy.


13. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel:
                     - varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření,  známostmi

                          s  neznámými lidmi apod.
                      - upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví  v případě nálezu a

                          manipulace s nevybuchlou municí  a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,

                      - informuje o nebezpečí vzniku požáru
                        o dopravní kázni, 
                        varuje před koupáním v místech, která neznají, atd.

14. Každý úraz, poranění či nehodu, k nimž  dojde během pobytu ve škole a  činnostech  organizovaných školou, jsou žáci povinni hlásit ihned svému učiteli,  který vykonává dohled nebo jinému zaměstnanci školy. Tito jsou povinni postupovat podle vyhlášky  64/2005 Sb. a

vnitřního předpisu školy č.6/2005.


15. Všichni zaměstnanci jsou povinni seznámit se s místy uložení prostředků první pomoci (školní lékárničky) a s kontakty pro poskytnutí první pomoci ve škole, viz.pravidelná školení BOZP a školení první pomoci.


16. Škola je povinna oddělit od ostatních žáků žáka, který projevuje známky akutního onemocnění (vysoká horečka, průjem, zvracení), od ostatních dětí, zajistit pro něj dohled a informovat zákonného zástupce.


17. Vyučující musí dbát na to, aby byly ve třídě volně průchodné uličky mezi lavicemi.

18. Klasické dřevěné tabule se ve třídách stírají mokrou houbou s ohledem na prašnost a zdraví osob trpících  alergiemi.


19. Vyučující je odpovědný za regulaci topení a osvětlení ve třídě podle povahy konané práce.

20. Ve vnějších i vnitřních prostorách školy je zakázáno kouřit a požívat alkohol v průběhu výuky a během školních akcí.

21. Každý zaměstnanec školy  je povinen zapsat do knihy závad všechny závady, které zjistí. Školník tyto závady v nejkratší možné době odstraní sám nebo zajistí jejich opravu.


22. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizaci i bezpečnost a ochranu zdraví žáků pedagog na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Tyto údaje oznámí organizující pedagog nejméně jeden den předem zákonným zástupcům žáků písemně.

 Záložka


3.2  Ochrana před sociálně patologickými jevy


1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek  areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. Současně není z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti osob mladších 18 let dovoleno do školy vstupovat pod jejich vlivem. Požívání OPL osobami mladšími 18 let je v ČR považováno za nebezpečné, nemravné a zahálčivé chování. Každý, kdo se ho dopouští má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany.

a) v případě, že se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit rodičům nebo zákonnému zástupci (§ 7, odst. 1 zákona č. 359/1999 sb., o sociálně právní ochraně)

b) v případě, že se škola o takovém chování dozví, je nucena splnit zákonnou ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany (§ 10, odst. 4 téhož zákona)

c) distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázáno a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě na základě ustanovení č. 167 trestního zákona takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.

d) v případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o OPL v prostorách školy nebo v případě přechovávání takové látky žákem (studentem) bude škola postupovat stejně jako v bodě c, protože pracovníci školy nejsou oprávněni s těmito látkami nakládat. Učiní tak zejména proto, že škola je výchovně vzdělávací zařízení a její povinností je chránit děti a

mládež před nežádoucími společenskými jevy.

4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitelka školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

5. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.



4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

1.  Žákům je zakázáno poškozovat a ničit majetek školy.

2.  Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Žák odpovídá za způsobenou škodu. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil. Škola může požadovat náhradu škody za poškození či ztrátu bezplatně poskytovaných učebnic a jiných pomůcek.


3. Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo školníkovi.

4. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní

učitel a vyhodnotit prokazatelnost provinění a zvážit i pedagogickou stránku.

5. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa  a nejbližšího okolí.



B.) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků



1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou


1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání


1. Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení.

2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.


3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu

vzdělávání nebo přestupu na jinou školu.


4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

5. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.


6. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.


7. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na  konci každého pololetí a není    aritmetickým průměrem běžné klasifikace.


8. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.


9. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.


10. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.


11. Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.


12. V předmětu, ve kterém vyučuje  více učitelů, určí  výsledný  klasifikační  stupeň  za klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.


13. Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce

objektivně  a přiměřeně náročně.


14. Pro  určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky,  jichž žák dosáhl  za celé klasifikační   období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

15. Ředitelka školy je  povinna působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

16. Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky, případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.


17. Vyučující je povinen zaznamenávat výsledky žáka a jeho hodnocení do elektronické žákovské knížky (resp. papírové žákovské knížky) pravidelně každý školní týden.


18. V  případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v

pedagogické radě.

19. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně  tři  měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam  klasifikováni  za  pololetí  ze  všech,  popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu  nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná. V předmětech, ve kterých nebyli

vyučováni, se neklasifikují.

20. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.


22. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje

žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

23. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.


24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

25. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů

uvedených v žádosti.

26. Přílohou školního řádu je vnitřní předpis VP 7/2011 metodický pokyn pro plnění klasifikačních a jiných náležitostí při výuce.



1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole


1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování

školního řádu během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku a míře rozumové a volní vyspělosti žáka, k uděleným opatřením, vždy individuálně.


4. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.


6. Zákonní zástupci žáka jsou o nedostatcích v chování  žáka informování třídním učitelem a

učiteli jednotlivých předmětů průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky, v případech zhoršeného chování před  koncem  každého  čtvrtletí (klasifikační období), okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.


7. Neomluvená absence žáka zákonným zástupcem je považována za závažný přestupek (záškoláctví) a uděluje se za něj výchovné opatření. Za 6 neomluvených hodin bude udělen 2. stupeň z chování. Závažné záškoláctví (10 neomluvených hodin a více) je hlášeno orgánu sociálně- právní ochrany dětí.


8. Žák může být hodnocen pochvalou za pravidelné nebo mimořádné vynikající školní výsledky, aktivitu, příkladné chování, účast na vědomostních a sportovních soutěžích.


9. Kladné ohodnocení bude sděleno průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky, v případech hodných zvýšeného zřetele písemným oceněním.


 

Záložka

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků


1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.


2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.


3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Práce s chybou je důležitý prostředek učení.


4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

co se mu daří,

co mu ještě nejde.

jak bude pokračovat dál.


5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.


6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.



Záložka


3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií


3.1 Stupně a kritéria hodnocení prospěchu


1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný


2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

předměty s převahou teoretického zaměření,

předměty s převahou praktických činností,

předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření,

nepovinné předměty.


Klasifikace výkonů žáků při písemných pracích v předmětech s převahou teoretického zaměření a některých předmětech s převahou výchovného či praktického zaměření využívají učitelé hodnocení dle úspěšnosti provedené v procentech.



PŘIŘAZOVACÍ POSTUP

100% - 91%

1

90% - 71%

2

70% - 41%

3

40% - 21%

4

20% - 0%

5



Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.


3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.


2. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
    • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
    • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
  • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
  • kvalita výsledků činností,
  • osvojení účinných metod samostatného studia.


3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:


Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.


Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.


Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.


Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.




Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.



3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření


1. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.


2. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

  • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
  • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
  • kvalita výsledků činností,
  • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
  • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.


3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:


Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.


Stupeň 2 (chvalitebný) 

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při

praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.


Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.


Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.


Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.



3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

1. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

2. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.


3. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
  • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
  • kvalita projevu,
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
  • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví



4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.


Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho

projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní

zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.


Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.


Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.


Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.Záložka

3.2 Stupně hodnocení chování


1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 1 – velmi dobré,

 2 – uspokojivé,

 3 – neuspokojivé.


2. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:


Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.


Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.


Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.



3.2.1 Kritéria ukládání výchovných opatření 


Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy nebo ze školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitelka školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním nebo vnitřním řádem, může ředitelka školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem. Dopustí-li se žák zvláště závažného zaviněného porušení povinností, oznámí ředitelka školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí.


Stupně závažnosti porušení povinností:


  1. Zaviněné porušení povinností - je to porušení běžných povinností stanovených školním řádem (např. zapomínání pomůcek, nepřipravenost do hodiny apod.)


  1. Závažné zaviněné porušení povinností – jde o vážnější přestupky proti školnímu řádu a dobrým mravům zejména méně závažné fyzické na více neomluvených hodin ve výuce, poškozování věci.


  1. Zvláště závažné zaviněné porušení povinností - jde o každé jednání žáka školy, ať již konání nebo opomenutí, které hrubým způsobem porušuje povinnosti žáka stanovené tímto školním řádem, a to zejména:
  1. Žák se dopustí hrubých slovních útoků vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům.
  2. Žák se dopustí hrubých fyzických útoků vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům s následky na zdraví.
  3. Žák porušil povinnost řádně docházet do školy a nebyly doloženy důvody

nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovených tímto školním řádem, jde o více než 10 neomluvených vyučovacích hodin.


Výčet výchovných opatření:

  • napomenutí třídního učitele – NTU
  • důtka třídního učitele – DTU
  • důtka ředitelky školy – DŘŠ


Ukládání výchovných opatření:


1.-2. ročník


Žáci si postupně zvykají na plnění každodenních školních povinností a režim školy. Kázeňské přestupky dle jejich závažnosti hodnotí TU dle vlastního uvážení. Pro případné nejednoznačné určení uložení výchovného opatření konzultuje s vedoucí metodické skupiny  1.st. nebo na metodickém sdružení 1.st.,  případně s ředitelkou školy.


 3.-5. ročník


a/ Zapomínání školních pomůcek si značí učitel do svého klasifikačního deníku. Vždy za 5 zapomenutí uloží žákovi poznámku do el. žákovské knížky. A to vždy znovu za dalších 5 zapomenutí ve stejném pololetí.


b/  O nesplnění povinného domácího úkolu bude učitel informovat rodiče sdělením do el. žákovské knížky.


c/ Závažné kázeňské přestupky hodné zápisu do žákovské knížky zapíše vyučující poznámkou taktéž. Velmi závažné přestupky mohou být samy o sobě důvodem k navržení snížené známky z chování.

Při nejbližší pedagogické poradě třídní učitel navrhne dle dané stupnice žákovi výchovné opatření.  Každé nové pololetí se započítává od nuly. 


Uložení VO:

5 poznámek v žákovské knížce…………………..NTU

dalších 5 poznámek……...………………………...DTU

dalších 5 poznámek……...………………………...DŘŠ


6.-9. ročník


a/ Zapomínání školních pomůcek si značí učitel do svého klasifikačního deníku. Vždy za 3 zapomenutí uloží žákovi poznámku do el.žákovské knížky. A to vždy znovu za dalších 3 zapomenutí ve stejném pololetí.


b/  O nesplnění povinného domácího úkolu bude učitel informovat rodiče sdělením do žákovské knížky.


c/ Závažné kázeňské přestupky hodné zápisu do žákovské knížky zapíše vyučující poznámkou taktéž. Velmi závažné přestupky mohou být samy o sobě důvodem k navržení udělení snížené známky z chování.

d/ Pozdní příchody žáků do hodin značí vyučující do el.třídní knihy, třídní učitel sleduje četnost pozdních příchodů a za každých 3 opět následuje oznámení rodičům do žákovské knížky. Počet zameškaných minut v rámci pozdních příchodů se sčítá do neomluvených hodin.


Při nejbližší pedagogické poradě třídní učitel navrhne dle dané stupnice výchovné opatření:

(Každé nové pololetí se započítává od nuly.) 


3 poznámky v žákovské knížce       -           napomenutí třídního učitele

dalších 3 poznámky                           -         důtka třídního učitele

dalších 3 poznámky                         -           důtka ředitelky školy



4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií


1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy po 

projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.  


5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.



5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace


  1. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení


Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné


Chování

1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.



6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení


1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové), didaktickými testy,
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  předepsanými učebními osnovami,
  • analýzou různých činností žáka,
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.


2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.


3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to prostřednictvím zápisů do elektronické žákovské knížky. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.


4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.


5. O termínu čtvrtletní písemné zkoušky informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem (minimálně týden). Vyučující informuje rodiče o této skutečnosti také v daném čase prostřednictvím elektronické žákovské knížky. Ostatní vyučující o tom obeznámí formou zápisu do elektronické třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.


6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.


7. Vyučující zajistí zapsání známek pololetní klasifikace do třídního katalogu. Třídní učitel do katalogu zapisuje udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. (Pozn.: Třídní katalog – matrika Bakalář)


8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.


9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

  • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
  • žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
  • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
  • učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
  • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
  • prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.


10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením vyšetření PPP nebo SPC, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace

žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.



7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
 
7.1 Komisionální zkouška


1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

  • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
  • při konání opravné zkoušky    


2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.


3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání


4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.


5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.


6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.


7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.


8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.


9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.


7.2 Opravná zkouška


1. Opravné zkoušky konají:

  • žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
  • žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.


2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.


3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.


4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.


5. Třídní učitel zapíše do třídního katalogu žákovi, který konal opravnou zkoušku:

(Pozn.: Třídní katalog – matrika Bakalář)


a) Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ………


b) Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný



8. Způsob hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními


1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje potřebou přiznání podpůrných opatření žáka, a na obou stupních základní školy.


2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb, slovní hodnocení a sebehodnocení apod.


3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.


4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.


5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.


9. Přílohy


9.1 Vnitřní řád školní jídelny


Vnitřní řád školní jídelny

Vyplývá z:

  • zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • vyhlášky č.107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
  • platných hygienických předpisů


I. Práva a povinnosti strávníků, pravidla vzájemných vztahů s  pracovníky školy


Strávník má právo:

  • stravovat se ve školní jídelně podle školského zákona
  • na kvalitní a vyváženou stravu podle zásad racionální výživy
  • na kulturní prostředí při stolování
  • na porci odpovídající normativu dle věkových kategorií
  • na dostatek času pro konzumaci oběda


Strávník má povinnost:

  • dodržovat vnitřní řád školní jídelny chovat se při stravování ohleduplně, v souladu 

      s hygienickými a společenskými pravidly stolování

  • řídit se pokyny dohlížejícího pedagoga a pracovnice pro výdej stravy
  • odnést po jídle použité nádobí, zanechat po sobě čisté místo u stolu a zasunout židli


Pravidla vzájemných vztahů mezi strávníky, zákonnými zástupci a pracovníky školy:

  • pedagogický pracovník zajišťující dohled nad dětmi/žáky zajišťuje bezpečnost         

a nezbytná organizační opatření

  • děti/žáci  jsou ve vztahu k pracovnici pro výdej stravy a pedagogickému dohledu povinni dodržovat pravidla slušného chování 
  • dohlížející pedagog a pracovnice pro výdej stravy, která vydává stravu, jsou povinni respektovat práva dětí/žáků a zajišťovat jejich uplatňování
  • vztahy zákonných zástupců s pracovníky školy jsou založeny na vzájemném respektu a slušnosti


II.  Provoz školní jídelny, organizace činnosti

  • Do školní jídelny-výdejny mají povolen vstup pouze /žáci – strávníci a pracovníci školy.
  • Výdej obědů pro žáky ZŠ Na Výsluní 2047, žáky školy Čtverka a žáky školy KZŠ  probíhá od 11,40 hod.  -  14,00 hod. ( podle rozvrhu ).
  • Zákonný zástupce přihlašuje své dítě ke školnímu stravování na základě vyplněné přihlášky.
  • Do věkových skupin jsou strávníci zařazováni na dobu školního roku, ve kterém dosahují výše uvedeného věku (viz.vyhláška č. 107/2005 Sb., příloha č.1.).
  • Strávníkům je vydáván kompletní oběd včetně masa a příloh. Žáci nejsou nuceni ke konzumaci celého vydaného jídla a vraceni k dojídání, jsou pouze vybídnuti k ochutnání.
  • Vydané jídlo je určeno ke konzumaci v jídelně, strávníci je neodnášejí z místnosti.
  • Žáci - strávníci si mohou ovoce a zeleninu, kterou nezkonzumují v jídelně, odnést

z jídelny ve svačinových boxech. Žáci, kteří zůstávají ve školní družině, si mohou

pod dohledem paní vychovatelky tyto potraviny uschovat pro odpolední svačinu.

  • Úhrada za stravování se hradí bezhotovostně sporožirovým, nebo běžným účtem.

Při platbě v hotovosti je stravné hrazeno měsíc předem - zálohově.

  • Ceny a normy podávaného jídla se řídí předpisy o školním stravování.
  • Strava se odhlašuje předem, nejpozději do 7.00 hodin ráno.
  • Žák má nárok na dotovanou stravu pouze při pobytu ve škole.
  • Pro žáky a zaměstnance školy se obědy do jídlonosiče vydávají v ceně finanční normy pouze v první den onemocnění, pokud se nejedná o infekční onemocnění (tzn. první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole se považuje za pobyt ve škole).
  • Běžný úklid během provozní doby zajišťuje v jídelně pracovnice pro výdej stravy, včetně stolů a podlahy znečištěných jídlem.
  • Úklid po skončení provozní doby zajišťují pracovnice ZŠ.
  • Jídelní lístek se vyvěšuje na chodbě při vstupu do jídelny, v jídelně a na webu školy, vždy v pátek na období následujícího týdne.
  • Z provozních důvodů, jako je plynulost výdeje náročnějších obědů a v době konání mimořádných akcí může dojít k využívání obou jídelen mimo pravidelný režim. Organizace těchto změn je plně v kompetenci pracovnic školní jídelny, strávníci mohou být přesměrováni.


III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví 


  • Bezpečnost a ochrana zdraví žáků ve školní jídelně je zajištěna po celou dobu provozu školní jídelny.
  • K zajištění bezpečnosti ve školní jídelně je určen pedagogický dohled, který dbá 

o bezpečnost strávníků, organizuje odběr stravy a dohlíží na čistotu a bezpečnost prostředí, zejména podlahy. Dozor v jídelně zajišťuje každá škola nad svými žáky určenými pedagogickými pracovníky.

  • Vhledem k četnosti subjektů škol, které se stravují ve školní jídelně, je stanoveno využívání dvou jídelen takto:

- jídelna č.I. je určena pro strávníky ZŠ Na Výsluní a strávníky, kteří si objednají menu č. II.

- jídelna č.II. je určena pro strávníky školy Čtverka a KZŠ.

  • Žáci dodržují ve školní jídelně zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, při svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu.
  • Každou nehodu, poranění či zdravotní indispozici ve školní jídelně žáci okamžitě hlásí pedagogickému dohledu, který poskytne potřebnou péči.
  • Žáci se ve školní jídelně chovají způsobem, který vylučuje jakékoliv projevy ponižování nebo ubližování (zejména vůči žákům mladším a slabším).





IV.  Pravidla pro zacházení s majetkem ve školní jídelně

  • Žáci mají právo užívat zařízení školní jídelny v souvislosti se školním stravováním.
  • Žáci šetří zařízení a vybavení jídelny.
  • Žáci oznámí zjištěné závady školního majetku pedagogickému dohledu ve školní jídelně.
  • Škodu na majetku školní jídelny, kterou způsobí žák svévolně, je povinen jeho zákonný zástupce uhradit nebo zajistit opravu.




9.2 Řád školního klubu


Řád školního klubu


  1. Školní klub je určen přednostně k činnosti žáků 2.stupně základní školy, výjimečně pak i pro žáky 1.stupně.
  2. O přijímání žáků do školního klubu rozhoduje ředitelka školy na základě podané přihlášky žáka a kapacitních možností ŠK.
  3. Obvyklá provozní doba ŠK je v odpoledních hodinách od 12 - 19 hodin.
  4. ŠK provozuje svoji činnost  v předem stanovených prostorách a časech v daném školním roce školy dle charakteru vykonávané činnosti jednotlivými kroužky ŠK jako jsou klubovna, tělocvičny, odborné učebny apod.
  5. Žáky přihlašují do ŠK rodiče zápisním lístkem. Odhlašování provádějí písemnou formou.
  6. Docházka přihlášených žáků je povinná, každou nepřítomnost je nutno řádně a včas omluvit vedoucímu kroužku.
  7. Za velmi vážné výchovné přestupky či nezaplacení školného může ředitelka školy žáka na návrh vedoucího kroužku resp. trenéra vyloučit.
  8. Vedoucí kroužku, vychovatelka či trenér vstupuje do místnosti konání zájmového vzdělávání spolu s žáky, doprovází žáky při přechodu školou, stanoví, kdy a kde se budou žáci před začátkem shromažďovat a vyčkávat jeho příchodu.
  9. Po ukončení vyučování doprovází vedoucí kroužku, vychovatelka či trenér žáky až do opuštění budovy školy.
  10. Žáci odcházejí z budovy školy resp. ze ŠK po ukončení činnosti samostatně.
  11. Příspěvek rodičů na provoz ŠK je stanoven dle platného předpisu školy jako celoroční školné. Platbu je nutné uhradit bezhotovostním stykem na účet školy a to nejpozději na daný školní rok do konce října příslušného školního roku. Pokud se žák přihlásí až v průběhu druhého školního pololetí, uhradí adekvátní část školného. Ve výjimečných případech lze částku z rozhodnutí ředitelky školy zcela prominout.
  12. Žáci ŠK se řídí pravidly školního řádu a řády jednotlivých učeben. Při všech činnostech jako i při činnostech mimo budovu školy dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými je seznámil vedoucí zájmového kroužku. Chovají se tak, aby svých chováním neohrozili bezpečnost a zdraví své ani svých spolužáků.



  1. ŠK neodpovídá za ztráty cenných věcí, mobilních telefonů či finančních částek. Žáci nosí jen věci potřebné k činnosti ve ŠK.
  2. Náplní pro celoroční činnost jednotlivých kroužků ŠK je celoroční plán.
  3. Jednotlivé kroužky lze naplnit do maximální kapacity30 žáků na jednoho vedoucího.



9.3 Řád školní družiny


Řád školního družiny



  1. O přijímání žáků do školní družiny rozhoduje ředitelka školy.
  2. Provozní doba ŠD:   ranní provoz                6.30 –   8.00, 

                                    odpolední provoz                      11.40 – 16.30

  1. ŠD provozuje svoji činnost  v samostatném areálu, který je součástí školy, plně využívá prostory školy /tělocvičny, zahradu, aj./
  2. Žáky přihlašují do ŠD rodiče zápisním lístkem. Odhlašování provádějí písemnou formou.
  3. Docházka přihlášených žáků je povinná, každou nepřítomnost je nutno řádně a včas omluvit.
  4. Za velmi vážné výchovné přestupky či neplacení školného může ředitelka školy žáka na návrh vedoucí vychovatelky vyloučit.
  5. Před začátkem vyučování vychovatelka doprovází žáky při přechodu do školní třídy.
  6. Po ukončení vyučování doprovází vyučující žáky na smluvené místo ke školní družině.
  7. Prostřednictvím zápisního lístku nebo při nepravidelných časech odchodů prostřednictvím deníčků  sdělí rodiče odchody svého dítěte.
  8. Během provozní doby ŠD umožní vychovatelka odchod žákovi, který navštěvuje zájmové útvary jiného dětského zařízení /DDM, ZUŠ, SK/. Za cestu žáka do kroužků nenese vychovatelka zodpovědnost.
  9. Při přechodu žáků z areálu ŠD na jiná místa pro činnost ŠD /zahrada, tělocvična, knihovna, hřiště atd./ je za bezpečnost žáků zodpovědná vychovatelka.
  10. V zájmu nenarušování družinových činností a plného vyžití žáků v nabídkových aktivitách ŠD se doporučuje rodičům vyzvedávat žáky nejdříve po 14.30 hod.
  11. Dle požadavku rodičů odcházejí žáci ze ŠD samostatně /nutný písemný souhlas rodiče/ či v doprovodu pověřených osob /rodičů, prarodičů, starších sourozenců/. Vznikne – li potřeba doprovázet děti po 15.30hod do středu města, je ŠD schopna toto zajistit.
  12. Není-li žák, kterého obvykle pravidelně odvádí rodič, do konce provozní doby vyzvednut, setrvá s vychovatelkou ve ŠD. Vychovatelka musí zajistit předání dítěte rodičům. Při opakování takovéhoto nezodpovědného jednání ze strany rodičů bude celá záležitost řešena s vedením školy a s odborem sociálních věcí MÚ.
  13. Příspěvek rodičů na provoz ŠD je stanoven dle platného předpisu školy. Platba je rozdělena do dvou stejných částek, každou z nich je nutné uhradit bezhotovostním stykem na účet školy a to nejpozději do 15. dne druhého měsíce příslušného pololetí tj. 15. 10. a 15. 3. V případě sourozenců je u mladšího z nich snížena splátka za každé pololetí na polovinu. V odůvodněných případech lze částku z rozhodnutí ředitelky školy zcela prominout.
  14. Součástí péče o žáky ŠD je poskytování pitného režimu po celou dobu pobytu ve ŠD v ceně příspěvku rodiče za žáka.
  15. Dočasné umisťování žáků, kteří nejsou přihlášenými žáky ŠD, je možné pouze se souhlasem vedení školy, tito žáci jsou zapsáni do docházkového sešitu.
  16. Žáci ŠD se řídí pravidly vnitřního řádu školy, při činnostech mimo areál ŠD řády jednotlivých učeben, dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni. Chovají se tak, aby svých chováním neohrozili bezpečnost a zdraví své ani svých spolužáků.
  17. Žáci mají při pobytu ve ŠD k dispozici celý areál a vzájemně se prolínají. Vychovatelky konají dozory ve všech prostorách družiny. V době krátkodobé např. hygienické nepřítomnosti vychovatelky jsou žáci pod dohledem jiné vychovatelky.
  18. ŠD neodpovídá za ztráty cenných věcí, mobilních telefonů či finančních částek. Žáci nosí jen věci potřebné k činnosti ve ŠD.
  19. Během pobytu žáků  mimo areál ŠD jsou osobní věci žáků uzamčeny v šatnách a šatních skříňkách.
  20. Prostředníkem mezi vychovatelkou a rodičem je družinový deníček, předpokládají se i osobní setkávání s rodiči. Rodiče jsou zváni na mimořádné akce ŠD, např. na tvořivé dílničky a karneval a jiné.
  21. Vodítkem pro celoroční činnost ŠD je celoroční plán a týdenní plány jednotlivých oddělení.
  22. Do třídy ŠD je možno zapsat 30 žáků k pravidelné docházce.




  1. Metodický pokyn pro plnění klasifikačních a jiných náležitostí při výuce



Metodický pokyn pro plnění klasifikačních a jiných náležitostí při výuce


  1. Sjednocení nároků při klasifikaci


Pro sjednocení nároků při klasifikaci na jednotlivých stupních školy a v jednotlivých předmětech stanovuji používat ve všech testech a písemných pracích, při nichž dochází k hodnocení vědomostí žáků, bodové hodnocení viz.příloha tohoto vnitřního předpisu.



  1. Stanovení počtu známek pro určení klasifikace žáka v daném pololetí a předmětech


1.stupeň

Minimální počet známek pro určení klasifikace v 1.ročníku není stanoven vzhledem k zahájení školní docházky a ke specifičnosti daného ročníku.

Minimální počet známek pro určení klasifikace ve 2.-5.ročníku v daném pololetí musí být v předmětu:

  • český jazyk - minimálně 10 známek, z toho z jazykové výchovy min. 6 známek, z literární výchovy min. 2  známky  a z komunikační a slohová výchova min. 2 známky.
  • matematika -  minimálně 10 známek, z toho min. 8 známek z aritmetiky a min. 2 známky z geometrie
  • anglický jazyk – minimální počet známek 5, hodnocení se týká 4.-5.ročníku
  • člověk a jeho svět – minimálně 3 známky
  • předměty výchovného charakteru (Hv, Vv,Pv,Tv) - minimálně 3 známky

Dále: pro sjednocení klasifikace při diktátech a písemných prací podle počtu chyb bude hodnocení následující: známka výborný – 1 chyba, známka chvalitebný – 2 až 3 chyby, známka dobrý – 4 až 8 chyb, známka dostatečný  – 9 až 12 chyb, známka nedostatečný – 13 a více chyb.

            


           2.stupeň

Minimální počet známek pro určení klasifikace na 2.stupni školy v daném pololetí musí být v předmětu:

  • matematika – počet známek, který musí žák získat, aby bylo možné provést pololetní klasifikaci je minimálně 10,  z toho 2 hlavní čtvrtletní písemné práce, 1 známka z ústního zkoušení, z nichž jsou alespoň 2 známky z geometrie a 8 známek z aritmetiky
  • fyzika - minimální počet známek je 3
  • informatika – minimální počet známek je 4
  • přírodopis –  minimální počet známek je 3
  • zeměpis - minimální počet známek je 3
  • chemie - minimální počet známek je 3
  • český jazyk - minimální počet známek je 10, z toho 2 z hlavní čtvrtletní písemné práce. Z toho z mluvnice min. 6 známek, z literární výchovy min. 2  známky  a  min. 2 známky za slohové práce, pro sjednocení klasifikace při diktátech a písemných pracích. Podle počtu chyb bude hodnocení následující: známka výborný – 1 chyba, známka chvalitebný – 2 až 3 chyby, známka dobrý – 4 až 6 chyb (žák s poruchou učení až 7 chyb), známka dostatečný  – 7 až 9 chyb (žák s poruchou učení až 12 chyb), známka nedostatečný – 10 a více chyb (žák s poruchou učení až 13 chyb).
  • cizí jazyky - minimální počet známek 9, z toho 2 z hlavní čtvrtletní písemné práce
  • dějepis -  minimální počet známek je 4
  • tělesná výchova – pro hodnocení žáka v  předmětu za dané pololetí je třeba dosáhnout 75% aktivní účasti v hodinách Tv, splnit minimálně 50% hodnocených disciplín v oborech atletika, gymnastika, míčové hry a obratnostní a silové disciplíny. Minimální počet známek je 4. Dalším významným kritériem pro stanovení známky je hodnocení morálně-volních vlastností a somato-typem  žáka.
  • Ostatní předměty výchovného charakteru – výchova k občanství, výchova ke zdraví, výtvarná výchova,  svět práce -  minimální počet známek je 3


Klasifikace podle bodového ohodnocení:

PŘIŘAZOVACÍ POSTUP

12 BODŮ

13 BODŮ

14 BODŮ

100% - 91% - 1

12b. - 11b.  -  1

13b. - 12b.  -  1

14b. - 13b.  -  1

90% - 71% - 2

10b. - 9b.  -  2

11b. - 10b.  -  2

12b. - 10b.  -  2

70% - 41% - 3

8b. - 5b.  -  3

9b. - 6b.  -  3

9b. - 6b.  -  3

40% - 21% - 4

4b. - 3b.  -  4

5b. - 3b.  -  4

5b. - 3b.  -  4

20% - 0% - 5

2b. - 0b.  -  5

2b. - 0b.  -  5

2b. - 0b.  -  5

15 BODŮ

16 BODŮ

17 BODŮ

18 BODŮ

15b. - 14b.  -  1

16b. - 15b.  -  1

17b. - 16b.  -  1

18b. - 17b.  -  1

13b. - 11b.  -  2

14b. - 12b.  -  2

15b. - 12b.  -  2

16b. - 13b.  -  2

10b. - 7b.  -  3

11b. - 7b.  -  3

11b. - 7b.  -  3

12b. - 8b.  -  3

6b. - 4b.  -  4

6b. - 4b.  -  4

6b. - 4b.  -  4

7b. - 4b.  -  4

3b. - 0b.  -  5

3b. - 0b.  -  5

3b. - 0b.  -  5

3b. - 0b.  -  5

19 BODŮ

20 BODŮ

21 BODŮ

22 BODŮ

19b. - 18b.  -  1

20b. - 19b.  -  1

21b. - 19b.  -  1

22b. - 20b.  -  1

17b. - 14b.  -  2

18b. - 15b.  -  2

18b. - 15b.  -  2

19b. - 16b.  -  2

13b. - 8b.  -  3

14b. - 9b.  -  3

14b. - 9b.  -  3

15b. - 9b.  -  3

7b. - 4b.  -  4

8b. - 5b.  -  4

8b. - 5b.  -  4

8b. - 5b.  -  4

3b. - 0b.  -  5

4b. - 0b.  -  5

4b. - 0b.  -  5

4b. - 0b.  -  5

23 BODŮ

24 BODŮ

25 BODŮ

26 BODŮ

23b. - 21b.  -  1

24b. - 22b.  -  1

25b. - 23b.  -  1

26b. - 24b.  -  1

20b. - 17b.  -  2

21b. - 17b.  -  2

22b. - 18b.  -  2

23b. - 19b.  -  2

16b. - 10b.  -  3

16b. - 10b.  -  3

17b. - 11b.  -  3

18b. - 11b.  -  3

9b. - 5b.  -  4

9b. - 5b.  -  4

10b. -6b.  -  4

10b. -6b.  -  4

4b. - 0b.  -  5

4b. - 0b.  -  5

5b. - 0b.  -  5

5b. - 0b.  -  5

27 BODŮ

28 BODŮ

29 BODŮ

30 BODŮ

27b. - 25b.  -  1

28b. - 26b.  -  1

29b. - 27b.  -  1

30b. - 28b.  -  1

24b. - 19b.  -  2

25b. - 20b.  -  2

26b. - 21b.  -  2

27b. - 22b.  -  2

18b. - 11b.  -  3

19b. - 12b.  -  3

20b. - 12b.  -  3

21b. - 13b.  -  3

10b. -6b.  -  4

11b. -6b.  -  4

11b. -6b.  -  4

12b. -7b.  -  4

5b. - 0b.  -  5

5b. - 0b.  -  5

5b. - 0b.  -  5

6b. - 0b.  -  5




  1. Klasifikační deník


Každý vyučující je povinen v daném školním roce vést klasifikační deník, který slouží pro zaznamenávání hodnocení v jednotlivých předmětech. Pro jeho vedení je vhodné využívat deníčky, které učitelé získávají na začátku každého školního roku od vedení,  zároveň však není  tato forma závazná. Je však nutné, aby byl deník opatřen jménem vyučujícího, který deník vede, příslušným školním rokem, byl vedený přehledně s rozčleněním tříd, jmenných seznamů žáků, přehledným systémem klasifikace.


  1. Stanovení dalších závazných pokynů:


Od 2.ročníku školy učitelé vedou žáky k psaní data v sešitech při záznamech ve školních sešitech, při psaní do domácích sešitů, diktátů, pětiminutovek aj.


V předmětu český jazyk na 1.stupni jsou zavedeny povinně nejméně 3 sešity – diktátový, školní, čtenářský (případně domácí), v předmětu matematika jsou zavedeny povinně nejméně 2 sešity – matematika školní a geometrie. V obou předmětech jsou běžně využívány dle rozhodnutí a výběru vyučující pracovní sešity.


Při psaní do výše uvedených sešitů učitel vede žáky k používání pera (vyjma geometrických, fyzikálních či jiných nákresů) a to od 2.ročníku. Pozn.: psát např. diktáty tužkou je nevhodné vzhledem k možnosti gumování a přepisu po opravení učitelem.


Učitel je povinen kontrolovat sešity s častostí k předmětu, danému stupni a ročníku přiměřeně pravidelně, na druhém stupni nejméně 1x za čtvrtletí a tuto kontrolu potvrdit vidováním s parafou.


Do žákovské knížky zapisuje známky výhradně učitel a vždy je opatří datem a parafou. Ke známce je nutné specifikovat, za jaké učivo, příp.tematický celek je známka stanovena (nestačí test, písemka či diktát).


Čtvrtletní písemné (kontrolní) práce v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika má učitel povinnost zakládat do konce školního roku. Ostatní písemné práce a testy je nutné uchovávat vždy po dobu daného pololetí, resp. ještě týden po předání vysvědčení za dané pololetí.